I představitele
venkovanů vede jejich pitoreskní zjev (protáhlá tvář, odstávající
uši, čepička s bambulkou u mladého hrdiny), zatímco známí francouzští
herci se „snižují“ k přehnaným karikaturám. Přesto nemohu filmu
vytýkat, že by se omezoval na pouhé napodobování, hru vnějších znaků. Venkovská
nehostinnost nebo proměna postavy Binochetové ve škubajícího se, pokřiveného tvora
připomínajícího slepici působí až nepříjemně tělesným dojmem. Strnulý svět měšťáků je systematicky rozpohybován (pohyb v několika akčních obrazech,
motiv náboženské hysterie, proměny ženských postav), zatímco venkovanům přisoudil
tvůrce výrazový a verbální minimalismus: schopnost měnit výraz je u jejich syna
známkou pokroku. Navzdory víření ve sklence Dumontova světa se obě strany
k sobě příliš nepřiblíží; tvůrce je větší pesimista než Cronenberg (MAPY KE
HVĚZDÁM). Společenská příslušnost má sílu naučených instinktů, lehká
melancholie plyne z nemožnosti konverze. [viděno v kině]
2. října 2016
LÍNÁ ZÁTOKA (Bruno Dumont, 2016)
Dumontův
film je spojením protiměštácké satiry, magického realismu, temného romantismu,
deziluzivního naturalismu a komiksové nadsázky. Groteskní stylizace
představuje zjevné riziko: opakující se předvádění měšťanských mužů, kteří se
tváří a mluví jako slabomyslní, a jejich žen, jež mají problémy s nervy a
rovnováhou, nutně hrozí tím, že ustrne v povýšeně jízlivé póze. Tvůrce
ale vnáší do svého světa silný dynamický prvek v podobě dospívajících
dětí, které sice přenášejí rysy svých rodičů – prvky degenerace u měšťáků,
zvířecké regrese u venkovanů –, zároveň ale vykazují schopnost se měnit a
rozhodovat o svém osudu. Směšnost postav není cílem, Dumont své statické prvky dovedně
rozvíří. Dvojice detektivů vyšetřujících sérii vražd v zátoce se sice
vyznačuje omezeným výrazovým rejstříkem, minimální charakterizací a opakujícími
se gagy (pády), přesto tvoří další dynamický prvek. Působí jako někdo, kdo
se ocitl na špatném místě: vesničané představitele zákona nesnášejí, měšťáci
v nich budí rozpaky. A platí to tím spíše, že znaky méněcennosti (extrémní
tloušťka, připláclý nos, ryšavé vlasy a knír na téměř dětské tváři) se díky jejich
nehereckým představitelům pojí s bezbranností.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)