Argentova vize se zde jeví jako více uvolněná, optimistická až romantická, byť zejména v závěru nadále zůstává promyšleným sadistickým strojem. Příkladem budiž dokonalá kontrola vrahů nad svými oběťmi, ať se to týká jejich všudypřítomnosti nebo pevné ruky při zabíjení. Zásadě klaustrofobicky těsného teroru však vůbec neodpovídá jejich duševní, potažmo tělesná nedostatečnost: za vraždami stojí hysterií znetvořená podoba mateřství… Víra v očistnou sílu bezpředsudečného amerického optimismu tak díky požadavkům žánru podstoupí několik zkoušek, až se zdá být zpochybněna: záběry napodobující pohled hmyzíma očima evokují spíše odstup (zcizující efekt), hrdinka se stává čím dál pasivnější, čistota přírody je předmětem ironické manipulace tvůrce (vztah primáta k břitvě). Paradox filmu tkví v tom, že při vší iracionálnosti vražedného podnětu je zlo skvěle organizované a většina vražd je motivována pragmatickou pohnutkou obrany před odhalením. Dokonalé zlo je výtvorem člověka–tvůrce. [viděno na DVD z půjčovny Radost]
30. června 2016
PHENOMENA (Dario Argento, 1985)
Tento horor nemá nic z
barokní scénické stylizace SUSPIRIE: jeho podoba je mnohem přírodnější a
sama příroda představuje téma filmu. Hrdinkou je americká dívka osvobozená od evropského závaží hluboké minulosti,
vysoké kultury a německé hrozby (místo vraždění se nachází na
pozemku internátní školy pojmenované po Richardu Wagnerovi). Zdravý základ
dívky se projevuje v její náklonnosti k hmyzu, jenž se stane jejím
ochráncem, stejně jako šimpanz patřící profesorovi entymologie; ten je
jediným lidským spojencem hrdinky v nepřátelském prostředí ovládaném ženami
(šikana ze strany spolužaček i personálu). Motiv ochranitelské přírody
je spojen se skladbami progresivní rockové skupiny Goblin, značkového autora
hudby k Argentovým filmům, zatímco hardrockové skladby jiných skupin zazní jako ďábelská předehra k vraždě. Kladné vnímání
přírody kontrastuje s profilem dvou vrahů spojených degenerativním krevním
poutem; ti představují to nejhorší z evropské neurózy, neschopnosti vyjít
sám se sebou a s přírodou (panická hrůza ze včely).
Argentova vize se zde jeví jako více uvolněná, optimistická až romantická, byť zejména v závěru nadále zůstává promyšleným sadistickým strojem. Příkladem budiž dokonalá kontrola vrahů nad svými oběťmi, ať se to týká jejich všudypřítomnosti nebo pevné ruky při zabíjení. Zásadě klaustrofobicky těsného teroru však vůbec neodpovídá jejich duševní, potažmo tělesná nedostatečnost: za vraždami stojí hysterií znetvořená podoba mateřství… Víra v očistnou sílu bezpředsudečného amerického optimismu tak díky požadavkům žánru podstoupí několik zkoušek, až se zdá být zpochybněna: záběry napodobující pohled hmyzíma očima evokují spíše odstup (zcizující efekt), hrdinka se stává čím dál pasivnější, čistota přírody je předmětem ironické manipulace tvůrce (vztah primáta k břitvě). Paradox filmu tkví v tom, že při vší iracionálnosti vražedného podnětu je zlo skvěle organizované a většina vražd je motivována pragmatickou pohnutkou obrany před odhalením. Dokonalé zlo je výtvorem člověka–tvůrce. [viděno na DVD z půjčovny Radost]
Argentova vize se zde jeví jako více uvolněná, optimistická až romantická, byť zejména v závěru nadále zůstává promyšleným sadistickým strojem. Příkladem budiž dokonalá kontrola vrahů nad svými oběťmi, ať se to týká jejich všudypřítomnosti nebo pevné ruky při zabíjení. Zásadě klaustrofobicky těsného teroru však vůbec neodpovídá jejich duševní, potažmo tělesná nedostatečnost: za vraždami stojí hysterií znetvořená podoba mateřství… Víra v očistnou sílu bezpředsudečného amerického optimismu tak díky požadavkům žánru podstoupí několik zkoušek, až se zdá být zpochybněna: záběry napodobující pohled hmyzíma očima evokují spíše odstup (zcizující efekt), hrdinka se stává čím dál pasivnější, čistota přírody je předmětem ironické manipulace tvůrce (vztah primáta k břitvě). Paradox filmu tkví v tom, že při vší iracionálnosti vražedného podnětu je zlo skvěle organizované a většina vražd je motivována pragmatickou pohnutkou obrany před odhalením. Dokonalé zlo je výtvorem člověka–tvůrce. [viděno na DVD z půjčovny Radost]
