Mistrovství v českém filmu 2024

Pokud vás ještě zajímá, který český film byl vloni nejmistrovštější, dozvíte se to v průběhu června.

Je několik pohnutek, které mě k pořádání mistrovství vedou: poznání a analýza stavu současného českého filmu, boj s vlastními předsudky vůči němu a zvědavost, nakolik se stále zakládají na pravdě, výzva v podobě srážky po letech s českou realitou, ve smyslu možného neumětelství ve výstavbě hraných filmů, nebo tou společenskou reprezentovanou zejména dokumentárními filmy – a také vzrušení, prokrastinace, sebe-zviditelnění a dobrý důvod k restartu blogu.

Možná kolosální ztrátu času, ale alespoň přinese českým producentům extra peníz. Jelikož návštěva kina je už v mnoha případech passé, navíc by různé způsoby sledování znamenaly nerovné podmínky, omezím se na streamovací platformy přednostně na transakční bázi kvůli maximalizaci podílu producenta (pokud si film koupila exkluzivně předplatitelská platforma, zvolím ji, když si producent své už zkasíroval).

Co se analytické nadstavby mírně pošetilé akce týče, zajímá mě, nakolik při „predikci“ vítězného díla obstojí oficiální instituce kvality – vedle dvou výročních cen stanovisko Rady Státního fondu audiovize (SFA), která hotovým filmům přiděluje distribuční dotace –, nebo na druhé straně populární ukazatele v podobě diváckého zájmu, druhotně pak hlasování na nejpopulárnější tuzemské filmové databázi.

Mistrovství se účastní většinově české, dlouhometrážní filmy s rokem výroby 2023 a 2024, které dle evidence Unie filmových distributorů byly vloni uvedeny do českých kin a zároveň jsou aktuálně dostupné na některé streamovací platformě (z devíti filmů, které nesplnily poslední podmínku, nejvíce lituji neúčasti dokumentu VĚZENÍ DĚJIN).

Seznam 59 nominovaných děl (sestupně dle úspěšnosti v kinech)

Vysvětlivky

FD% = hlasování na ČSFD.cz. Nutno dodat, že není úplně férové srovnávat ho napříč celým spektrem filmové produkce, protože kvalitní díla hodnocená v menším počtu diváků bývají hodnocena lépe, dokud nejsou podrobena testu široké veřejnosti – typicky poté, co projdou kiny a objeví se na populární streamovací platformě (pád AMERIKÁNKY do průměru po uvedení na VOYO).

SFAb (KČt) = hlasování Rady SFA při hodnocení žádostí o distribuční dotaci, konkrétně v kritériu „umělecká, dramaturgická a/nebo programová kvalita“ s maximálním počtem 40 bodů, a pouze pro informaci částka udělené dotace v tisících Kč (Rada hodnotí i dle jiných kritérií vč. ekonomických aspektů distribuce, takže výše udělené dotace není přímo úměrná umělecké kvalitě; aby distribuce byla podpořena, musí sice dílo/žádost dosáhnout minimálního prahu kvality, ale samotná částka odráží velikost distribuce a výši předpokládané návštěvnosti).

VC% = koeficient hodnotící relativní úspěšnost daného díla při výročních cenách Český lev a České filmové kritiky (součet za všechny filmy dává dohromady 100% a vychází z mého interního nacenění jednotlivých kategorií, vítězství a nominací obou ocenění).

DISi / TVi = pro informaci údaje o českém distributorovi díla a případné záštitě od televizní stanice (ať už v roli koproducenta, nebo před-kupce televizních a/nebo streamovacích práv, pokud tím televize získala kredit v podobě loga na plakátu ke kino-distribuci).

Systém turnaje, nominační koše

Základem bude rozlosování filmů do 8 skupin po šesti účastnících. Losovat se bude náhodným výběrem ze šesti barevných košů, kdy každý koš má svého garanta kvality – elitářské, nebo populární měřítko – a bude v každé z turnajových skupin zastoupen jedním filmem:

ZLATÝ >> Protože filmů úspěšných při výročních cenách je relativně málo, obsadil jsem nejprve tento koš – osmi tituly, které v tomto měřítku obstály nejlépe. 

RŮŽOVÝ >> Z titulů, které zbyly po výběru do Zlatého koše, se do Růžového nominovalo osm s nejvyšším hodnocením uměleckých kvalit dle Rady SFA. 

Z Top 5 dle SFA skončily hned čtyři tituly ve Zlatém koši, nicméně následně se „kanibalizace“ těchto referenčních zdrojů zpomalila a na obsazení všech osmi pozic v Růžovém koši stačilo Top 13 titulů dle SFA, tedy stále jasný nadprůměr v jejich hodnocení; zbývajícími třemi zlatými tituly, které dopadly u Rady SFA o něco hůře, jsou MORD, VLNY a AMERIKÁNKA.  

ZELENÝ >> Z titulů, které zbyly po výběru do Zlatého a Růžového koše, se do Zeleného nominovalo osm s nejvyšším hodnocením na ČSFD. 

Z Top 15 dle ČSFD obsadily Zlatý koš pouze 3 tituly a Růžový koš 4 tituly, takže se dá říci, že si tento garant kvality uhájil svou identitu; s ohledem na výše uvedený kladný efekt menšího počtu hodnotících se do čela dostalo více populistické spektrum „artové“ kinematografie (2x Marek Najbrt, 4x distribuce Aerofilms). Všichni zástupci v tomto koši mají v databázi hodnocení vyšší než 70%. 

ČERVENÝ >> Z titulů, které zbyly po výběru do Zlatého, Růžového a Zeleného koše, se do Červeného nominovalo osm nejúspěšnějších filmů v českých kinech. 

V tomto případě se nominovaní s výběrem předchozích košů téměř dokonale minuli a pouze VLNY, které by měly nárok na umístění v kterémkoliv z košů výše, byly v kinech úspěšnější než červené filmy; jedná se o zjevnou anomálii, která nastane jednou za dvacet třicet let, a pro případné sbližování rozdělené společnosti je stejně málo relevantní jako vlna (sebe)chvály po vítězství v hokejovém mistrovství.

MODRÝ >> Z titulů, které zbyly po výběru do výše uvedených košů, jsem do Modrého vybral osm jako carte blanche cinefila, který nedrží prst na tepu doby a v rámci možností aplikuje auteurskou politiku na české poměry roku 2024: upřednostňuje autorské filmy bez ohledu na veřejnou pozornost, papírové kvality a herecké koncerty. 

I tento koš si obhájil svůj smysl, zbylo na něj téměř vše, co jsem mu vyhlédl – aniž bych kterýkoliv z 59 filmů zatím viděl –, ale popravdě není moc kde brát.

ŽLUTÝ >> Tituly, které propadly všemi předchozími síty, budou v předkole zredukovány do konečné osmičky podle mých měřítek po zhlédnutí všech těchto filmů.

Jakmile se Žlutý koš zeštíhlí na osm zástupců, bude rozlosováno 48 filmů do 8 skupin po šesti, načež z každé z nich se kvalifikují do osmifinále dvě díla. Následovat bude klasický vyřazovací pavouk, ve kterém se budou postupně utkávat dvojice filmů na cestě do finále. Každý ze čtvrtfinalistů bude zhlédnut dvakrát, finalisté třikrát. Pokud některý z filmů uvidím alespoň ze 60%, ale dál už to nepůjde – nebude k vydržení –, vyřadím ho z mistrovství (DNF); totéž, pokud by mezitím přestala platit podmínka dostupnosti na streamovací platformě (DSQ).

O tom, které z vícera objektivních kritérií – mlýnků na maso plněných množstvím individuálních rozhodnutí – bude nejlépe předpovídat úspěch filmů v tomto mistrovství, rozhodne můj subjektivní názor. Podporou mi budou nezávislost, vkus a zkušenost, nepřítelem předsudky. Pro přátele vědecké exaktnosti v kritice dodám, že zvítězí živá kinematografie, to jest taková, která nabízí drama, vnitřní dynamiku, formální a významovou strukturu, smysl pro záběr a charakter, vyjadřuje se ke světu, nebo za tvůrce. Kinematografie jako expresivní médium nemá potvrzovat ideologickou předpojatost diváka, nechat relaxovat workoholiky, nebo vyprávět dobré příběhy (těch jsou plné hřbitovy).

P.S. Cenu pro nejlepšího distributora na trhu udělím už nyní: triumvirát Bontonfilm, CinemArt a Aerofilms by se mohl umístit v jedno-jakém pořadí, ale pokud bych měl vybrat pouze jednoho, zvolil bych Aerofilms i za VĚZENÍ DĚJIN. Bontonfilm dostává zvláštní uznání za nejvíce demokratické a nejméně předvídatelné distribuční portfolio.