PASOLINI
není typický festivalový film. Ferrara se s úpadkem videového trhu sice postupně
přiklání k evropským finančním zdrojům,
což s sebou nese i posun ve výběru látek směrem k
dramatu, ale i zde nalezneme to, co tématicky určovalo
Ferrarovy filmy před dvaceti a více lety: sex a násilí.
Film začíná po dokončení Pasoliniho posledního
filmu SALÓ a vedle hrdinova obrazu „veřejného
nepřítele“ – politického a uměleckého
radikála – reflektuje i jeho soukromý život. V něm
Pasolini vystupuje jako mírný a velkorysý
člověk; obrazy s ním, když ho obklopuje rodina a
přátelé, působí natolik poklidně a
nedramaticky, že si divák může připadat jako nezvaný
host. Ferrara nechá ve filmu prostupovat Pasoliniho soukromý a veřejný život (politicky vyhraněný rozhovor vedený s novinářem
v hrdinově bytě, myšlenka budoucího filmu představená
přátelům u večeře). Domov představuje pro citlivého
Pasoliniho útočiště pro jeho zdrcující útoky proti
společnosti.
Klíčovým
momentem je samozřejmě sexualita, v Pasoliniho případě zuřivě vášnivá. Ferrara zde nevnímá
mužskou sexualitu (sebe)kriticky jako ničivý slepý
pud, jak tomu bylo v jeho starších filmech; vnímá
ji s ohledem na rozpor mezi Pasoliniho niternou utopickou představou
osvobození (inscenovaná sexuální orgie z
hrdinova neuskutečněného filmu) a skutečností, jež
má podobu nočních výjezdů mezi pouliční
prostituty. Tyto obrazy i výběrem hudby připomínají
americké filmy ze „špinavých ulic“ 70. let a
potvrzují celkový dojem, že Ferrara je ve svém
holdu daleko zručnější a fotogeničtější, než byl sám Pasolini. Tvůrcův styl i výběr hudby
(lidová hudba, opera) je eklektický v dobrém
slova smyslu, protože je prožitý. Klidné detaily
večeře, při níž hrdina otcovsky „dohlíží“
na mladého prostituta, kterého si pozval, kontrastují
s násilnou změtí záběrů před jeho smrtí; celá sekvence k ní směřuje, aniž by to Ferrara předem
signalizoval. Jeho „pašijová hra“ inscenuje
posloupnost přítomných okamžiků, jež předcházejí
Pasoliniho smrti, a zároveň ztvárňuje duchovní kvas
přesahující jeho tělesnost. Pasoliniho peklo a nebe.
[viděno
v kině v rámci Be2Can]