Tvůrce chce ukázat, jak hmotná nouze souvisí s nouzí duchovní, rozvolněním společenských vazeb, kdy už neplatí běžné normy jednání. Bohužel to znamená, že se může stát cokoliv: i postava dcery, která si jediná z rodiny uchovává soudnost, sedí v publiku laciného striptýzového představení, dá se kamarádovi na hospodském záchodku a popere se kvůli tomu na vlakovém nástupišti se svou nejlepší kamarádkou, jež o mladíka stála a je tak předurčena k tomu, aby byla svedena „obchodníkem s bídou“ (hospodským, malým českým Mefistofelem). To, že se lidé chovají hloupě, lze vysvětlit okolnostmi, počínaje hráčskou závislostí, postavy filmu se ale chovají jako z rýsovacího prkna „art filmu“. Působí podobně standardizovaně jako postavy českých televizních seriálů, jsou transparenty společenských problémů bez rysů osobnosti. Nepřesvědčí ani eklektické herecké obsazení, které na periférii hostuje; například herečka Šoposká je pro danou roli a prostředí příliš slušná holka. Virtuální realita. [viděno na kanálech ČT]
10. března 2016
POUPATA (Zdeněk Jiráský, 2011)
Pokud nepovažujeme za sociální drama AMORES PERROS, nejsou jím ani
POUPATA. Zájem o sociální poměry (hráčská závislost,
obchod s bídou, nechtěné těhotenství) sice představuje konkurenční výhodu
v soupeření o veřejné zdroje, jinak ale tyto poměry nepředstavují nic než vstupy do
vyprávěcí skládačky. Ta nemá žádný volný konec, vše do sebe dokonale zapadne:
marihuana, ohňostroj, vlaky. Zápletky postav jsou rozvíjeny podle železného
zákona beznaděje (důsledky špatných rozhodnutí), přesto tón filmu působí smířlivěji, estetičtěji. Způsob, jakým tvůrce nakládá s postavami, je mimo realitu: na
konci filmu se všechny sejdou na představení revivalu spartakiádních Poupat, a
to včetně vietnamské ženy mezi účinkujícími (!) a dospívajících postav, které
nemají nic lepšího k zábavě, mezi diváky. Rodina
bez otce tráví štědrý večer tak, že neumětelsky hraje koledy
na hudební nástroje, sleduje striptérku, kterou zamilovaný syn odkoupil od
pasáka, kterak jim ukazuje sexy prádlo od Ježíška, a ještě odlévá olovo. Je vánoční parodie míněna vážně?
Tvůrce chce ukázat, jak hmotná nouze souvisí s nouzí duchovní, rozvolněním společenských vazeb, kdy už neplatí běžné normy jednání. Bohužel to znamená, že se může stát cokoliv: i postava dcery, která si jediná z rodiny uchovává soudnost, sedí v publiku laciného striptýzového představení, dá se kamarádovi na hospodském záchodku a popere se kvůli tomu na vlakovém nástupišti se svou nejlepší kamarádkou, jež o mladíka stála a je tak předurčena k tomu, aby byla svedena „obchodníkem s bídou“ (hospodským, malým českým Mefistofelem). To, že se lidé chovají hloupě, lze vysvětlit okolnostmi, počínaje hráčskou závislostí, postavy filmu se ale chovají jako z rýsovacího prkna „art filmu“. Působí podobně standardizovaně jako postavy českých televizních seriálů, jsou transparenty společenských problémů bez rysů osobnosti. Nepřesvědčí ani eklektické herecké obsazení, které na periférii hostuje; například herečka Šoposká je pro danou roli a prostředí příliš slušná holka. Virtuální realita. [viděno na kanálech ČT]
Tvůrce chce ukázat, jak hmotná nouze souvisí s nouzí duchovní, rozvolněním společenských vazeb, kdy už neplatí běžné normy jednání. Bohužel to znamená, že se může stát cokoliv: i postava dcery, která si jediná z rodiny uchovává soudnost, sedí v publiku laciného striptýzového představení, dá se kamarádovi na hospodském záchodku a popere se kvůli tomu na vlakovém nástupišti se svou nejlepší kamarádkou, jež o mladíka stála a je tak předurčena k tomu, aby byla svedena „obchodníkem s bídou“ (hospodským, malým českým Mefistofelem). To, že se lidé chovají hloupě, lze vysvětlit okolnostmi, počínaje hráčskou závislostí, postavy filmu se ale chovají jako z rýsovacího prkna „art filmu“. Působí podobně standardizovaně jako postavy českých televizních seriálů, jsou transparenty společenských problémů bez rysů osobnosti. Nepřesvědčí ani eklektické herecké obsazení, které na periférii hostuje; například herečka Šoposká je pro danou roli a prostředí příliš slušná holka. Virtuální realita. [viděno na kanálech ČT]
